Cílem těchto výstav je zpřístupnit
výtvarné umění lidem se zrakovým
postižením, vidícím umožnit zážitek
z hmatového vnímání
výtvarného díla a autorům odkrýt
další dimenzi jejich děl. Výstavy jsou místem,
kde se všichni zúčastnění k sobě
přibližují. Mottem výstav se stalo heslo
„Dotýkejte se, prosím“, jako výraz
odporu proti izolovanosti mezi lidmi navzájem i mezi lidmi a
výtvarným uměním.
První výstavy Hapestetika v 90. letech 20.
století byly ve znamení současného,
převážně abstraktního umění.
V dalších ročnících jsme vyhověli
přání nevidomých a zařadili jsme více
klasických realistických děl. Na některých
výstavách se objevovalo častěji téma figury
v sochařství, na jiných převažovala
zvířecí plastika, která se setkala
s velkým ohlasem zejména u mladších
návštěvníků.
Výběr prací na
hmatové výstavy není vůbec snadný. Je zde
mnoho hledisek, zejména restaurátorských a
konzervátorských, které je nutno vždy
respektovat. Důležitý je i výběr z hlediska
pestrosti sochařských materiálů.
.
Tématicky koncipované výstavy mohly presentovat všechny zásadní stylové a názorové proměny sochařství a tím i vývoj výtvarného názoru v (historicky) (omezené, dané) vymezené etapě. Klasická realistická díla byla postavena vedle děl autorů známých publiku z minulých hmatových výstav. Hapestetika IV představila kolekci plastiky s tématem zvířecích motivů.
Transkripce známého subjektu do výtvarného tvarosloví odkryla pro nevidomé základní principy výtvarného jazyka a i pro vidící byla jedinečnou možností porovnat poznané a dotýkané.